Extravert.cz

Předvídat, který produkt se plně usadí na trhu a co se stane propadákem, je vždy ošidné. Ostatně na to vtipně poukazoval už Jan Werich coby Jeho veličenstvo ve filmu o císařovo pekaři, když tvrdil, že taková věc jako podzemnice olejná se rozhodně neujme. A ejhle, vedle regálů s buráky tu máme film o zakladateli služby Facebook. Zajímavou shodou náhod ve dny, kdy tvůrci užitečné služby Xmarks oznámili její euthanázii.

Lidí, kteří neví, co je Faceook, je v populaci asi podobné procento jako těch, kteří po první sérii realityshow Česko hledá superstar nevěděli, kdo je Aneta Langerová. Xmarks ale asi nezná úplně každý, takže krátký nekrolog je nasnadě: Xmarks je doplněk prohlížeče, který registrovaným uživatelům umožňuje pohodlně (v podstatě neslyšně) synchronizovat oblíbené položky napříč počítači, prohlížeči i platformami. Jednoduše řečeno - ač jsem seděl doma ve své pracovně, s linuxovým notebookem u televize, v kanceláři nebo (bych) si v Kuala Lumpur na týden půjčil od kamaráda Mac, vždy jsem měl k dispozici své oblíbené záložky.

V kanclu jsem narazil na zajímavou stránku, ke které se ale dostanu až doma v klidu - ctrl-d a vím, kde to najdu. Administrace webů,  které oprašuji - stačí si je nastrkat do záložek jednou a mám je všude na jedno kliknutí. Ale hlavně, když jsem se coby chůva nudil u spícího mimina, otevřel jsem si na něčem své záložky a dělal si v nich pořádek, třídil, promazával, kategorzoval. S vědomím, že budu mít pořádek naráz všude, kam se přihlásím. Xmarks umí ještě stejným způsobem sdílet i hesla, ale na to jsem příliš paranoidní, takže jsem tuhle funkci nikdy nezapnul. Nicméně to prý také fungovalo.

Když to vezmu suma sumárum, vznikla užitečná služba, která mě pomáhala, v ničem mě neobtěžovala, nedostával jsem haldy spamu, že si mám něco koupit. V prohlížeči se objevila jakási ikonka, která rozšířila funkčnost o cosi, ale byla úplně v rohu, kde mi nevadila. Nezavirovala mi počítač a dokonce ani nestála hříšné peníze.

Na druhou stranu si nemůže člověk hrát na X-farmáře a házet po lidech virtuální krávy, mizerně se pomocí ní šíří pornografie a volby s ní taky vyhrát nejdou. Z pohledu dnešního světa je tedy logické, že Xmarks musí skončit. Alespoň v jeho součané podobě. Vývoj něco stojí, hosting ani elektřina taky nejsou zadarmo a co naplat, všichni musíme platit hypotéku nebo pití holkám v baru (dle věku a nátury). Krom médií to dali na vědomí pomocí e-mailu, který rozeslali uživatelům a který začínal tak hezky:

Vždycky jsme říkali, že vám nebueme psát, pokud to nebude opravu důležité, tohle je jedna z těch příležitostí.

Myslím, že to je ještě hodně slušný konec projektu, hoši neudělali swich-off, ale dali milionu uživatelů čas si najít náhradu - méně funkční, méně diskrétní, prostě ve všech směrech horší. Alespoň dle mého skromného průzkumu trhu.

Mít dobrou myělenku, dobře jí zpracovat a získat pro ní milion uživatelů prostě dnes už není samotný recept na úspěch. Už vůbec ne pak na internetu.

Kdysi v osmdesáých letech jsme u piva rozváděli myšlenku, jak eliminovat hledání se po hospodách. Mobily nebyly a aby vás hospodský nechal zavolat do druhé hospody, zda tam nesedí Míra nebo Zdeněk - to se moc nevedlo. Tenkrát jsme to nedotáhli, ale obnovit myšlenku mě napadlo, když nastoupili první chytré mobily. Kamarád mě vysvětlil, že psát aplikaci k tomu, aby si lidi přes web dávali vědět, ve který jsou hospodě, je pěkná blbost a ztracenej čas. Nějaký ten pátek nato se objevil Foursquare a mě bylo jasný, že to zase taková blbost nebyla - respektive že se ta blbost ujala. Zvláště když jí zakladatelé prodali za sto milionů dolarů.

Stejně tak je bizardní příběh výše zmíněné sociální sítě Facebook, založené (jak jinak) podivínským Markem Zuckerbergem. Síť, ve které nevíte, kdo všechno si přečte vaše zážitky z porodu, od které dostáváte tím víc otravných e-mailů, čím méně na ní chodíte a která vás postupně nutí na sebe vykecat i to, co byste neřekli ani svému psychoanalytikovi. Doufám, že film o tomto človíčkovi mě pomůže pochopit, k čemu opravdu ta sí't je.

Vrátím-li se ale k Xmarks, jehož cestu internetovým životem si můžete přečíst na blogu autorů, je také těžké předvídat další vývoj. O samotné tvůrce bych strach neměl, lidé, kteří vytvořili takovou věc, se jistě v brandži neztratí. A co se týče Xmarsk samotných? Je tu několik možných scénářů.

Na blogu můžete už nyní číst update o tom, že by možná mohla za pár baků ročně služba pokračovat. Možná se najde investor, možná je koupí Facebook nebo Google. Možná to ukradne Mac nebo vysoudí Microsoft. Možná budou pokračovat pohrobci placení narkomafií a Talibanem. S největší pravděpodobností ale nastane varianta, která nikoho ani nenapadna.

Kdo ví. Už to ale asi nebude úplně ono.