Extravert.cz

V poslední době se toho docela dost děje kolem práv a jejich porušování. Tedy hlavně na Internetu. Bruselský úředník splácal dohodu ACTA, za atlantikem neprošla SOPA a zavřel se server jednoho egomaniaka. A OSA by také ráda zaklepala i na vaše dveře. Narážka ja Czechtek tu není náhodou - vzpomínáte na to, co to vlastně bylo?

Czechtek jako precedens společenských změn

Před několika lety bylo v modě přijet s kamiónem na louku, vyrolovat plachtu a začít terorizovat své okolí technem nejhrubšího zrna. Dost se o tom psalo a vysílalo, až to vyvrcholilo tím, že Hušák poslal na příkaz Bublana s tichým souhlasem Paroubka armádu tězkooděnců, kteří jeden takový mejdan rozprášili dělbuchy a slzákem.

V tu chvíli se země rozdělila na tábory pro a proti. Náhle se vyrojila tlupa publicistů, politiků, právníků a vůbec lidí, majících na obou stranách těla otvory. Všichni byli odborníky na technoscénu, právo a sociologii. Zfetovaní parchanti i daně platící podnikatelé, zlotřilá mládež i studenti s IQ 180. Lidé se náhle hodnotili podle toho, jestli chtějí volit Losnu nebo Mažňáka, aniž by se někdo věcí zabýval trochu nestranně.

Pár týdnů křičeli legislativci, že je potřeba anti-techno zákon, že je třeba přepsat zákon o shromaýďování a definovat právně, co si ještě můžu na dvorku pustit a co už ne. Uspořádalo se také pár demonstrací před Úřadem vlády a na Letné a truc-teky všude možně. Nakonec proběhly regulérní technoparty, kde dávala policie pozor, aby se nevykrádaly stany a aby na silnici nevyjížděli zhulenci.

Prostě si všechno tak nějak sedlo, technaři se naučili zatelefonovat na pár míst, než rozbalí své soundsystémy a státní správa a samospráva zjistila, že legislativy je dost a že se s těma dredařema dá mluvit, neb to nejsou žádní vypatlanci (narozdíl od mnohých z těch, kteří se vyzvraceli v nějakých těch internetových diskuzích.

A dneska? Vzpomíénáte si, kdy se o něčem podobném na Nově mluvilo naposledy?

Technický pokrok předbíhá ten společenský, právo sotva stíhá

Podobně i v jiných oblastech dnes dochází k překotnému vývoji. Coby puberťák jsem měl dost úzký okruh, ze kterého jsem mohl slyšet nějakou tu hudbu. Starší kamarádi občas něco přitáhli z Maďarska nebo Jugoslávie, občas prosáklo cosi i z kapitalistické ciziny. Byli jsme ale odkázáni na nahrávky a kopie příšerné kvality.

Před patnácti lety se už dalo koupit CD v podstatě s čímkoliv a před deseti lety se přestaly v osobních přehrávačích točit disky. Nahrávání, přenos, archivace a samozřejmě i přehrávání veškerých médií se stalo snadnější než kdy jindy. Vzrostla nejen kvalita, ale i dostupnost. Ať již mluvíme o obsahu legálním či nelegálním.

Tecnika pokročila i v telekomunikacích, takže můžete vést hodinové hovory z jednoho konce světa, aniž byste zaplatili víc, než za připojení k internetu. Přeložit si větu do padesáti jazyků, zjistit, kolik žije lidí v hlavním městě Nebrasky a následně se projít po jeho náměstí. Proč se hádat o to, kdo dal nejvíc gólů na minulém mistrovství světa? Prostě si to vygooglujeme a je klid.

Tuhle situaci velice špatně nesli hlavně představitelé byznysu, který byl založen na exkluzivitě a nedostatku. Ani se jim není příliš čemu divit, protože zaměstnávali spoustu lidí a měli se fajn. Situace je ale neudržitelná asi podobně, jako když před více jak sto lety začal být kůň pro nákladní i osobní dopravu nepoužitelný. Někdo mohl chvíli brzdit vývoj, ale tlaku okolností odolat nešlo.

Neumře nám ale Pink hlady?

První písničku od zpěvačky Pink jsem slyšel před lety díky tomu, že na svých webovkách dávala své dema volně ke stažení. David Bowie nechával předplatitele stahovat své nahrávky za pár dolarů. Jarek Nohavica vystavil svojí Sovu pálenou celou volně ke stažení, stejně tak Wohnout jejich Karton veverek. Ti posledně jmenovaní dali lidem možnost přispět pomocí SMS (přiznám se bez mučení, že jsem jim pade poslal).

Tohle všechno jsou jedny z mnoha příkladů lidí, kteří situaci pochopili a žačali se po svém přizpůsobovat okolnostem. iTunes již léta prodávají hudbu a filmy, nově i u nás - a vůbec nejsou neúspěšní. Podobně jsem o tom již jednou psal v článku o tom, jak kopírování zachraňuje rodinu - prostě vysoká nabídka, dostupnost ve vysoké kvalitě a nízká cena společně s leností uživatele nakonec přinese právoplatným vlastníům práv (všimněte si, že nepíšu umělcům) dost peněz, aby uživili sebe i své rozlehlé okolí.

Stáhněte si Winamp a máte rázem asi milion rádií, které si vytřídíte dle hudebního vkusu. Nebo si nainstalujte MusicJet, kde si zase můžete poslouchat alba a skladby dle vlastního výběru. Zadarmo s reklamou, bez reklamy asi za dvě piva měsíčně. Když zaplatíte kousek víc, můžete si stáhnout na lokál co chcete a budete to mít v super kvalitě. Sean Parker svým Napsterem píchl do vosího hnízda a v podstatě vytvořil první praskliny na slonovinové věži hudebních vydavatelství. Steve Jobs pak obešel trosky padlé věže, ve kterých se váleli zoufalí bossové, a nabídl jim prodávat hudbu přes Apple. A ono to kupodivu funguje. Alespoň to tvrdí suchá čísla o obratech.

Takže se nebojte, Pink rozhodně hlady neumře.

Tak proč náhle vrací imperium úder?

Přestože se dá obsah snadno a poměrně levně koupit, stejně se warezí, kopíruje, stahuje, ukládá, sdílí, uploaduje - to vše jsou eufemismy pro krádež obsahu. Ale to dnes již žádná represe nevyřeší. A nebo pokud bych chtěl být cynik, zeptal bych se: co s tím jako hodláte dělat?

Vytvořila se jakási ACTA, vzniklo víc dalších dokumentů a dohod, které byly vesměs ušity pouze jednou stranou, potichu a s co nejmenším vědomím veřejnosti (tady můžu konečně říct: ještě že máme ty Wikileaks - ty o dohodě ACTA informovali jako první). Opět se hovoří o tom, že je třeba vytvářet protipirátské zákony, definovat co je lígl a unlígl a hlavně buzerovat.

Na hranicích by měl mít třeba celník právo projet vám laptop nebo telefon, zda v něm není nelegální obsah (a to snad i v rámci šengenském prostoru). Zkuste si předpstavit, kolik by stálo technické zařízení, které by to bylo schopné zkontrolovat, kolik by stálo vyškolení a pak krmení dalšího personálu, kolik by se zpozdilo letů, kolik by vzniklo žalob a sporů o to, jak má lama-uživatel poznat, že ta MP3ka je nelegální. A když se dopočtete k nějaké sumě (počítejte spíš v miliardách než milionech €) tak si uvědomte, že týden poté, co by se tyto kontroly zavedly, by se objevila na fórech ke stažení aplikace, která vám všechny soubory "zlegalizuje", tedy upraví tak, aby je ten celní čmuchal nerozpoznal od těch, co jste si koupili na iTunes.

Dají se ale dělat i jiná zvěrtva. Třeba zaplnit barák o velikosti Empire State Building lidma, co budou projíždět blogy a zjišťovat, zda tam někdo náhodou nedal link na něco nelegálního. Nebo nevložil fotku, co stáhl ze stránek Reuters. Po ulicích by pak jezdily černé dodávky s bílými písmeny OSA na boku a z ní by vyskakovali borci v neprůstřelných vestách a pletených čepicích, který by zasahovali proti pirátům, kteří mají nelegální Matrix na hardu a k tomu ještě kreklý MS Office.

Takže prachy, prachy prachy. Pořád mi to ale vychází těžký prodělek. Represe vždy zachytí jen zlomek a taky netuším, jak budou ti nešťastníci, co je vyvedli v poutech ze strahovských kolejí, nahrazovat stamilionové škody, které způsobili tím, že někam něco uložili.

Až ke vtipné absurditě by pak mohlo dojít třeba u táboráku, kde by náhle z křoví vystoupil chlápek v maskáči s logem OSA a spočítal by: "Tak to byly jedny Stánky, Slavíci z Madridu, 3x Kryl, ten je za paušál, Červená řeka... celkem to máme 78,40 pánové. I pro tentokrát by se asi tecn chlapík tězce nevyplatil (nehledě na to, že by asi ve zdraví nepřežil útok nachmelených kotlíkářů).

Kudy tedy vede cestička? Blízko předpeklí!

Jedinou cestou do budoucna je tedy přizpůsobit trh a společenské normy technickému pokroku nebo řečeno trochu darwinisticky: nechat společenské normy, ať se sami přizpůsobí technickému vývoji a tyto normy pak otisknout do zákonných noorem.Někoho to bude bolet, jiný na tom vydělá. Za ty proměnné si snadno dosadíte ty, co tomu již dneska velí.

Za pár let nikoho ani nenapadne shánět crack na photoshop nebo nedej Bože na MS Office. Ne snad proto, že by všichni používali dnes existující alternativy, ale prostě proto, že budou tyhle a spousta podobných aplikací v cloudu a půjde je používat za zlomek ceny, aniž by si museli uživatelé zasvinit vlastní systém. Svět se prostě mění a nositeli změn nejsou ani politici, ani kapitáni zajetého byznysu.

Je dost těžké psát zákony proti něčemo, o čem moc nevíme, jak bude zítra vypadat. Necitlivé úpravy do legislativy přinesou jen to, že se budou utrácet peníze za represivní složky a kriminalizovat lidičky, kterým se budou vyčíslovat nesmyslné sumy, jenž z nich stejně nikdo nevyrazí. A posunou tím pokrok zcela jiným směrem k boji o ještě lepší zabezpečení dat proti kopírování a ještě lepším crackům.

Nedávný policejní zásah u jednoho egomaniaka, jehož koníčky bylo provozování serveru Megaupload, falšování kreditních karet a pořizování debilních SPZ na drahý auta (Trpišovský by mohl závidět) ukázal, že legislativa na zavírání lumpů je dostatečná, stačí jí použít.

Určitě se časem dostanou změny i do zákonů. Ale ať zákony popisují dobře fungující společnost, nikoliv přání úzkých zájmových skupino tom, jak by chtěli,aby to vypadalo. Ono dát někomu do ruky silný nástroj znamená jediné (a promiňte mi to klišé) totiž že bude použit.

Pokud si totiž necháme kupříkladu schválit zákony, podle kterých je možné odpojit server pří  pouhém "podezření", je to nástroj, kterým je možné například před volbami povypínat nepohodlné blogery. Stačí na pár týdnů a pak je bez omluvy zase spustit. A jistě by se časem našel i politik, který třeba nemá úplně v pořádku svůj profil na Wikipedii, ale kandiduje v primárkách. Tak proč nepojmout podezření?

Minimálně o jednom českém politikovi, který by jistě rád během volební kampaně leos povypínal, bych věděl.

Tak mě skoro napadá, jestli tady náhodou něco trošku nezavání.